Když přijdete o zaměstnání (nebo ukončíte/přerušíte podnikání jako OSVČ), můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Abyste ji dostali, musíte se zaregistrovat na Úřadu práce, jako uchazeč o zaměstnání. Kromě toho je potřeba splnit i další podmínky.
Musím jít na Úřad práce po skončení zaměstnání?
Na úvod je nutné říct, že po skončení zaměstnání rozhodně nemáte povinnost chodit na Úřad práce. Nikdo a nic vás k tomu nenutí. V některých případech by to ve výsledku bylo i zbytečné. Třeba, když už máte domluvenou novou práci, kam během pár dní nastoupíte.
V řadě případů má ale evidence na Úřadu práce svoje výhody (ale i nevýhody).
Proč jít na Úřad práce po skončení zaměstnání
- Můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti
- Můžete se zúčastnit některého rekvalifikačního kurzu (jsou zdarma, na víc pak máte i vyšší podporu)
- Úřad práce (stát) za vás bude platit zdravotní pojištění (jinak si ho musíte jako osoba bez zdanitelných příjmů platit sami)
- Úřad práce vám může zprostředkovat zaměstnání
- U některých sociálních dávek (dávky hmotné nouze), můžete mít nárok na vyšší dávky, pokud jste uchazeč o zaměstnání
- Doba na Úřadu práce se vám může započítávat pro důchod
Jako uchazeč o zaměstnání, registrovaný na Úřadu práce, máte ale i řadu povinností. Musíte na Úřad hlásit všechny změny. Nesmíte nikde pracovat (jinak přijdete o nárok na podporu), nebo máte omezené možnosti, jak si přivydělat (po skončení výplaty podpory). Musíte také chodit na pravidelné schůzky, aktivně reagovat na nabídky práce od Úřadu apod.
Do kdy musím jít na Úřad práce?
Na Úřad práce můžete přijít kdykoliv. Pokud tak ale učiníte do 3 pracovních dní od skončení posledního zaměstnání, tak vám bude evidence na Úřadu práce navazovat ihned po skončení zaměstnání.
To může mít vliv na výpočet výše podpory v nezaměstnanosti. Také to může hrát roli s ohledem na placení zdravotní pojištění.
Sociální a zdravotní pojištění na Úřadu práce
V době, kdy jste na Úřadu práce, za vás zdravotní pojištění platí stát. Pokud byste nebyli na Úřadu práce (a současně nikde nepracovali, nebo nepodnikali), pak si musíte zdravotní pojištění platit sami.
Minimální zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), je v roce 2024 ve výši 2 552 Kč měsíčně.
Doba, kdy jste na Úřadu práce a máte nárok na podporu, se vám započítává do důchodu. Může se započítat i doba, kdy už nemáte nárok na podporu. Pak se ale počítají maximálně 3 roky. I proto se vyplatí být na Úřadu práce.
Jaké dokumenty jsou potřeba pro registraci na Úřadu práce?
Před první návštěvou na Úřadu práce, byste si měli připravit všechny potřebné dokumenty:
- Platný doklad totožnosti (zpravidla občanský průkaz, může ale být například i cestovní pas, nebo jiný doklad, kterým prokážete svoji totožnost a místo bydliště)
- Potvrzení o ukončení pracovního poměru
- Studenti potřebují doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání
Kromě toho budou potřeba i další doklady pro vyřízení podpory v nezaměstnanosti:
- Evidenční list důchodového pojištění
- Zápočtový list
- OSVČ předkládají potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politik
- Potvrzení zaměstnavatele o výši průměrné čisté mzdy
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti – jaké jsou podmínky?
Většina lidí, co jdou na Úřad práce, tam jdou především pro získání podpory pro nezaměstnané. Asi tou nejdůležitější podmínkou, abyste měli na podporu v nezaměstnanosti nárok, je:
Minimální doba důchodového pojištění 12 měsíců za poslední dva roky.
Do těchto 12 měsíců se započítává:
- Doba v zaměstnání, kde za vás zaměstnavatel platit sociální (důchodové pojištění)
- Při práci na dohodu DPP (dohoda o provedení práce), se započítají jenom ty měsíce, kdy jste měli příjem vyšší než 10 000 Kč
- Při práci na dohodu DPČ (dohoda o pracovní činnosti), se započítají měsíce, jenom pokud máte sjednán příjem od 4000 Kč
- Doba podnikání jako OSVČ
- Doba na neschopence po skončení zaměstnání
- Doba pobírání invalidního důchodu (pro invaliditu 3 stupně)
- Doba studia (přípravy na budoucí povolání) – pouze ale u osob se zdravotním postižením (běžným studentům se doba studia nezapočítává)
- Doba na mateřské nebo rodičovské dovolené (péče o dítě do 4 roků)
- Doba, kdy jste se účastnili dlouhodobé dobrovolnické služby
Do zmíněných 12 měsíců za poslední 2 roky, může být započítána kombinace různých výše uvedených bodů. Například 6 měsíců v zaměstnání a následně 6 měsíců podnikání jako OSVČ. Těchto 12 měsíců také nemusí být splněno jen u jednoho zaměstnavatele.
Kolik je podpora v nezaměstnanosti?
Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítá z průměrné čisté mzdy v posledním zaměstnání (za poslední ukončení kalendářní čtvrtletí). U OSVČ se vypočítá z vyměřovacího základu (pro sociální pojištění):
- První dva měsíce je podpora 65%
- Druhé dva měsíce je podpora 50%
- Zbytek doby je podpora 45%
Pro výpočet podpory od Úřadu práce můžete použít tyto kalkulačky:
Na podporu máte nárok 5 – 11 měsíců, podle vašeho věku. Do 50 roků je to 5 měsíců. Nad 50 roků, do 55 roků je to 8 měsíců. A nad 55 roků je to 11 měsíců
V některých případech se ale podpora nedá vypočítat z průměrné mzdy (nebo z vyměřovacího základu OSVČ). To je například situace, kdy vám vzniká nárok na podporu započítáním doby na rodičovské nebo dlouhodobé nemocenské.
Po rodičovské nebo po dlouhodobé neschopence je tedy podpora dost nízká. Počítá se z průměrné mzdy v ČR v předchozím roce (v roce 2024 je to 42 427 Kč) a vy máte nárok na:
- 15% za první dva měsíce (v roce 2024 je to 6 365 Kč)
- 12% za druhé dva měsíce (v roce 2024 je to 5 092 Kč)
- 11% za zbytek doby (v roce 2024 je to 4 667 Kč)
Přivýdělek nebo brigáda na Úřadu práce
Během doby, kdy budete na Úřadu práce, máte jen omezenou možnost, jak pracovat na nějaké brigádě. I proto část lidí na Úřad práce nejde.
V době, kdy máte nárok na podporu, nemusíte mít žádnou brigádu nebo přivýdělek. Pokud byste si něco našli, pak by to znamenalo zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti.
Po skončení nároku na podporu (tj. po 5 až 11 měsících), už máte možnost mít i nějakou brigádu. Pořád zde ale platí určitá omezení. Můžete pracovat jen na dohodu DPČ (dohoda o pracovní činnosti). Práce na DPP (dohodu o provedení práce) není možná.
Na dohodu DPP bylo možné pracovat jen do poloviny roku 2017. Pak se tato možnost zrušila. Práce na DPP byla pro nezaměstnané poměrně výhodná (nemusely se platit odvody apod.). Aktuálně je přípustná jen práce na DPČ.
Můžete si také vydělat maximálně 9 450 Kč měsíčně hrubého (tj. maximálně jednu polovinu minimální mzdy, ta je v roce 2024 ve výši 18 900 Kč).
Mohu se přihlásit na úřad práce i po 3 měsících, Pracovala jsem 26let ve zdravotnictví Děkuji za odpověď.
Na Úřadu práce, se můžete přihlásit kdykoliv. Pokud to ale není do 3 pracovních dní, od ukončení zaměstnání, pak vám to nebude navazovat. Tj. po 3 měsících, vás zaevidují až ode dne návštěvy na ÚP. Pokud by to bylo do 3 pracovních dní, od ukončení zaměstnání, pak by to bylo od data ukončení pracovního poměru. V praxi to pak znamená, že si případně musíte vyřešit zdravotní pojištění za ty 3 předchozí měsíce.
Byla se mnou uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou od 1.1. 2022 do 31.12. 2022. 2. ledna 2023 jsem se zaevidoval na úřadu práce a zažádal o podporu, která mi nebyla přiznána neboť zaměstnavatel platil sociální pojištění od datumu nástupu do práce tedy od pondělí 3.1. 2022.
Nemám tím pádem placené sociální pojištění za neděli 2.1. 2022. Daňový poradce mi sdělil, že lze požádat zaměstnavatele o změnu datumu přihlášení sociálního pojištění k datumu uzavření smlouvy, kterým je 1.1. 2022. Zaměstnavatel to však odmítl provést. Mám ještě nějakou možnost to změnit, nebo je to definitivní?
Děkuji za odpověď.
úřad práce mi našel zaměstnání,po 8měsících prácekončí.Mám nárok na podporu