Jak se registrovat na Úřadu práce? A kdy je nárok na podporu?

Po skončení zaměstnání se můžete jít zaregistrovat na Úřad práce. Můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Má to i další výhody (stát za vás platí zdravotní pojištění). Má to i určité „nevýhody“ (máte omezenou možnost přivýdělku a musíte plnit řadu povinností).
Po skončení zaměstnání se můžete jít zaregistrovat na Úřad práce. Můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Má to i další výhody (stát za vás platí zdravotní pojištění). Má to i určité „nevýhody“ (máte omezenou možnost přivýdělku a musíte plnit řadu povinností).

Když přijdete o zaměstnání (nebo ukončíte/přerušíte podnikání jako OSVČ), můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Abyste ji dostali, musíte se zaregistrovat na Úřadu práce, jako uchazeč o zaměstnání. Kromě toho je potřeba splnit i další podmínky.

Musím jít na Úřad práce po skončení zaměstnání?

Na úvod je nutné říct, že po skončení zaměstnání rozhodně nemáte povinnost chodit na Úřad práce. Nikdo a nic vás k tomu nenutí. V některých případech by to ve výsledku bylo i zbytečné. Třeba, když už máte domluvenou novou práci, kam během pár dní nastoupíte.

V řadě případů má ale evidence na Úřadu práce svoje výhody (ale i nevýhody).

Proč jít na Úřad práce po skončení zaměstnání

  • Můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti
  • Můžete se zúčastnit některého rekvalifikačního kurzu (jsou zdarma, na víc pak máte i vyšší podporu)
  • Úřad práce (stát) za vás bude platit zdravotní pojištění (jinak si ho musíte jako osoba bez zdanitelných příjmů platit sami)
  • Úřad práce vám může zprostředkovat zaměstnání
  • U některých sociálních dávek (dávky hmotné nouze), můžete mít nárok na vyšší dávky, pokud jste uchazeč o zaměstnání
  • Doba na Úřadu práce se vám může započítávat pro důchod

Jako uchazeč o zaměstnání, registrovaný na Úřadu práce, máte ale i řadu povinností. Musíte na Úřad hlásit všechny změny. Nesmíte nikde pracovat (jinak přijdete o nárok na podporu), nebo máte omezené možnosti, jak si přivydělat (po skončení výplaty podpory). Musíte také chodit na pravidelné schůzky, aktivně reagovat na nabídky práce od Úřadu apod.

Do kdy musím jít na Úřad práce?

Na Úřad práce můžete přijít kdykoliv. Pokud tak ale učiníte do 3 pracovních dní od skončení posledního zaměstnání, tak vám bude evidence na Úřadu práce navazovat ihned po skončení zaměstnání.

To může mít vliv na výpočet výše podpory v nezaměstnanosti. Také to může hrát roli s ohledem na placení zdravotní pojištění.

Sociální a zdravotní pojištění na Úřadu práce

V době, kdy jste na Úřadu práce, za vás zdravotní pojištění platí stát. Pokud byste nebyli na Úřadu práce (a současně nikde nepracovali, nebo nepodnikali), pak si musíte zdravotní pojištění platit sami.

Minimální zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), je v roce 2020 ve výši 1971 Kč měsíčně.

Doba, kdy jste na Úřadu práce a máte nárok na podporu, se vám započítává do důchodu. Může se započítat i doba, kdy už nemáte nárok na podporu. Pak se ale počítají maximálně 3 roky. I proto se vyplatí být na Úřadu práce.

Jaké dokumenty jsou potřeba pro registraci na Úřadu práce?

Před první návštěvou na Úřadu práce, byste si měli připravit všechny potřebné dokumenty:

  • Platný doklad totožnosti (zpravidla občanský průkaz, může ale být například i cestovní pas, nebo jiný doklad, kterým prokážete svoji totožnost a místo bydliště)
  • Potvrzení o ukončení pracovního poměru
  • Studenti potřebují doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání

Kromě toho budou potřeba i další doklady pro vyřízení podpory v nezaměstnanosti:

  • Evidenční list důchodového pojištění
  • Zápočtový list
  • OSVČ předkládají potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politik
  • Potvrzení zaměstnavatele o výši průměrné čisté mzdy

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti – jaké jsou podmínky?

Většina lidí, co jdou na Úřad práce, tam jdou především pro získání podpory pro nezaměstnané. Asi tou nejdůležitější podmínkou, abyste měli na podporu v nezaměstnanosti nárok, je:

Minimální doba důchodového pojištění 12 měsíců za poslední dva roky.

Do těchto 12 měsíců se započítává:

  • Doba v zaměstnání, kde za vás zaměstnavatel platit sociální (důchodové pojištění)
  • Při práci na dohodu DPP (dohoda o provedení práce), se započítají jenom ty měsíce, kdy jste měli příjem vyšší než 10 000 Kč
  • Při práci na dohodu DPČ (dohoda o pracovní činnosti), se započítají měsíce, jenom pokud máte sjednán příjem vyšší než 3000 Kč
  • Doba podnikání jako OSVČ
  • Doba na neschopence po skončení zaměstnání
  • Doba pobírání invalidního důchodu (pro invaliditu 3 stupně)
  • Doba studia (přípravy na budoucí povolání) – pouze ale u osob se zdravotním postižením (běžným studentům se doba studia nezapočítává)
  • Doba na mateřské nebo rodičovské dovolené (péče o dítě do 4 roků)
  • Doba, kdy jste se účastnili dlouhodobé dobrovolnické služby

Do zmíněných 12 měsíců za poslední 2 roky, může být započítána kombinace různých výše uvedených bodů. Například 6 měsíců v zaměstnání a následně 6 měsíců podnikání jako OSVČ. Těchto 12 měsíců také nemusí být splněno jen u jednoho zaměstnavatele.

Kolik je podpora v nezaměstnanosti?

Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítá z průměrné čisté mzdy v posledním zaměstnání (za poslední ukončení kalendářní čtvrtletí). U OSVČ se vypočítá z vyměřovacího základu (pro sociální pojištění):

  • První dva měsíce je podpora 65%
  • Druhé dva měsíce je podpora 50%
  • Zbytek doby je podpora 45%

Pro výpočet podpory od Úřadu práce můžete použít tyto kalkulačky:

Na podporu máte nárok 5 – 11 měsíců, podle vašeho věku. Do 50 roků je to 5 měsíců. Nad 50 roků, do 55 roků je to 8 měsíců. A nad 55 roků je to 11 měsíců

V některých případech se ale podpora nedá vypočítat z průměrné mzdy (nebo z vyměřovacího základu OSVČ). To je například situace, kdy vám vzniká nárok na podporu započítáním doby na rodičovské nebo dlouhodobé nemocenské.

Po rodičovské nebo po dlouhodobé neschopence je tedy podpora dost nízká. Počítá se z průměrné mzdy v ČR (v roce 2020 je to 33 429 Kč) a vy máte nárok na:

  • 15% za první dva měsíce (v roce 2020 je to 5014 Kč)
  • 12% za druhé dva měsíce (v roce 2020 je to 4011 Kč)
  • 11% za zbytek doby (v roce 2020 je to 3677 Kč)

Přivýdělek nebo brigáda na Úřadu práce

Během doby, kdy budete na Úřadu práce, máte jen omezenou možnost, jak pracovat na nějaké brigádě. I proto část lidí na Úřad práce nejde.

V době, kdy máte nárok na podporu, nemusíte mít žádnou brigádu nebo přivýdělek. Pokud byste si něco našli, pak by to znamenalo zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti.

Po skončení nároku na podporu (tj. po 5 až 11 měsících), už máte možnost mít i nějakou brigádu. Pořád zde ale platí určitá omezení. Můžete pracovat jen na dohodu DPČ (dohoda o pracovní činnosti). Práce na DPP (dohodu o provedení práce) není možná.

Na dohodu DPP bylo možné pracovat jen do poloviny roku 2017. Pak se tato možnost zrušila. Práce na DPP byla pro nezaměstnané poměrně výhodná (nemusely se platit odvody apod.). Aktuálně je přípustná jen práce na DPČ.

Můžete si také vydělat maximálně 7300 Kč měsíčně hrubého (tj. maximálně jednu polovinu minimální mzdy, ta je v roce 2020 ve výši 14 600 Kč).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *