V zaměstnání může vznikat nárok na dovolenou za celý kalendářní rok (pokud v zaměstnání u jednoho zaměstnavatele pracujete celý rok). Nebo i jen na poměrnou část dovolené, za odpracovanou dobu (například u nového zaměstnání, kde pracujete jen kratší dobu).
Nárok na dovolenou, může vznikat, i když nejste v práci – za neschopenku (pracovní neschopnost), za mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, za neplacené volno, nebo za dobu, kdy čerpáte řádnou dovolenou (a i v dalších případech). Jsou zde ale určitá omezení (viz dále).
Změny u dovolené od 1. ledna 2024
Od začátku roku 2024, začnou mít na dovolenou nárok i ti, kdo pracují na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ):
- na dovolenou je u dohody nárok po 80 odpracovaných hodinách
- pro výpočet dovolené u dohody se použije „fiktivní“ týdenní pracovní doba 20 hodin
- u dohody DPP může být nárok na až na 24 hodin dovolené
- u dohody DPČ může být nárok až na 80 hodin dovolené
- podmínky pro čerpání dovolené jsou u dohody stejné, jako u všech zaměstnanců
- nevyčerpaná dovolená se proplácí při ukončení dohody
Na kolik dní dovolené mám nárok?
V roce 2021, začala platit novela zákoníku práce, která výrazně změnila podmínky, pro výpočet dovolené v zaměstnání. Dříve vznikal nárok na dovolenou po dnech (a dovolená se čerpala po dnech).
Podle aktuálních podmínek, ale vzniká nárok na dovolenou po hodinách. Za každý odpracovaný týden, je nárok na 1/52 z celkové roční dovolené (u běžných 4 týdnů dovolené za rok a 40 hodinové týdenní pracovní doby, je to 3,08 hodiny dovolené za každý týden – viz tabulka níže).
Stejně tak se dovolená čerpá po hodinách (minimálně ale „půl den“ dovolené, tj. minimálně 4 hodiny u běžné osmihodinové pracovní doby). Význam to má především tam, kde se pracuje v různě dlouhých směnách.
Základní výměra nároku na dovolenou, se ale stále stanovuje ve dnech (resp. v týdnech):
- 4 týdny dovolené je minimální nárok na dovolenou pro všechny zaměstnance
- 5 týdnů dovolené mají státní zaměstnanci (zaměstnavatelem je stát, státní fond, příspěvková organizace, územní samosprávný celek, apod.)
- 8 týdnů dovolené mají „učitelé“ (pedagogičtí a akademičtí pracovníci)
Kromě toho může být nárok i na další dovolenou. Při práci ve ztížených podmínkách, může vznikat nárok na dodatkovou dovolenou. Další dovolenou může poskytovat zaměstnavatel jako benefit (nad rámec minimální zákonné dovolené), nebo může být dohodnuta v odborové smlouvě, apod.
Kalkulačka: Výpočet poměrné části dovolené v zaměstnání 2024
Pro výpočet dovolené v zaměstnání hraje roli několik faktorů:
- Délka týdenní pracovní doby – může to být 40 hodin/týden, 38,5 hodiny/týden, 37,5 hodiny/týden, případně i nějaká jiná týdenní doba (nebo zkrácený/částečný úvazek jen na 20 hodin/týden, nebo jen na 10 hodin/týden, apod.)
- Celková dovolená za kalendářní rok – udává se v týdnech, mohou to být 4 týdny, 5 týdnů, 8 týdnů, nebo i jiná výměra dovolené
- Počet odpracovaných týdnů – za každý týden (násobek týdenní pracovní doby) je nárok na 1/52 z celkové dovolené
Výpočet poměrné části dovolené v zaměstnání 2024
V následující tabulce můžete vidět několik příkladů, na kolik dovolené je nárok, za jeden odpracovaný týden (1/52 z celkové dovolené).
Skutečný (vypočítaný) nárok na dovolenou, se při výpočtu zaokrouhluje na celé hodiny (směrem nahoru).
V tabulce je několik příkladů různé délky týdenní pracovní doby, a celkové roční dovolené. V praxi mohou nastávat i další možnosti.
Na kolik hodin dovolené je nárok za 1 „odpracovaný“ týden
| Týdenní pracovní doba | 4 týdny | 5 týdnů | 8 týdnů |
|---|---|---|---|
| plný úvazek 40 hodin | 3,08 | 3,85 | 6,15 |
| plný úvazek 38,5 hodiny | 2,96 | 3,7 | 5,92 |
| plný úvazek 37,5 hodiny | 2,88 | 3,61 | 5,77 |
| zkrácený úvazek 20 hodin | 1,54 | 1,92 | 3,08 |
| částečný úvazek 10 hodin | 0,77 | 0,96 | 1,54 |
Nárok na dovolenou u dohody DPP a DPČ od 1. 1. 2024
Od začátku roku 2024 (od 1. 1. 2024), budou mít na dovolenou nárok i ti, kdo pracují na dohodu DPP (dohoda o provedení práce) a DPČ (dohoda o pracovní činnosti).
Pro účely výpočtu dovolené u dohody bude stanovena fiktivní pracovní doba 20 hodin týdně. Nárok na dovolenou, bude u dohody vznikat po odpracování alespoň 4 týdnů (resp. po odpracování alespoň 80 hodin).
Výpočet dovolené u dohod – na kolik hodin dovolené bude nárok?
Výpočet dovolené, a další podmínky pro nárok dovolenou (nebo i pro proplacení dovolené), budou u dohod stejné, jako u běžných zaměstnanců.
Pro dohody se při výpočtu dovolené bude používat fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin/týden. Za každý odpracovaný „týden“ (za každých odpracovaných 20 hodin) bude nárok na 1,54 hodiny dovolené.
Pro čerpání dovolené, budou stejné podmínky, jako u běžného pracovního poměru. Nárok na proplacení dovolené, bude i u dohody – pouze při ukončení smlouvy.
Kdo rozhoduje o čerpání dovolené?
O termínu dovolené rozhoduje zaměstnavatel. Ten má podle zákoníku práce přímo povinnost, aby určil zaměstnancům termín čerpání dovolené, tak aby bylo možné vyčerpat celou dovolenou před koncem roku.
Současně je stanovena i řada dalších podmínek a omezení (alespoň jedna část dovolené by měla být nejméně 2 týdny, termín čerpání dovolené musí být oznámen alespoň 2 týdny předem, apod.).
Běžná praxe ve firmách je ale zpravidla zaková, že termíny dovolené si navrhují zaměstnanci sami (výjimkou může být hromadné čerpání dovolené – celozávodní dovolená).
Je ale nutné mít stále na paměti, že finální „slovo“ při rozhodnutí o termínu dovolené, má zaměstnavatel.
Výjimkou je situace, kdy bude dovolenou čerpat žena, ihned po skončení mateřské dovolené, před začátkem rodičovské dovolené. Zde není potřeba souhlas zaměstnavatele.
Může zaměstnavatel zrušit nahlášenou dovolenou?
Pokud si v zaměstnání nahlásíte dovolenou na nějaký konkrétní termín, nebo pokud již dokonce odjedete na dovolenou, pak má ale zaměstnavatel stále právo vám dovolenou zrušit (nebo vás i odvolat z dovolené).
Pokud by se jednalo pouze o „nahlášenou“ dovolenou, kterou vám zaměstnavatel ještě neschválil, pak s tím vůbec nic neuděláte.
Pokud by to byla již schválená dovolená, nebo pokud by se jednalo o odvolání z již zahájené dovolené, pak to zaměstnavatel může udělat jen při vážných provozních důvodech.
A má povinnost, aby vám uhradil i náklady, které vám se zrušením dovolené vznikly.
Kolik dovolené může nařídit zaměstnavatel?
O termínu čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel. Může vám tedy klidně naplánovat dovolenou na celý rok.
Pokud dodrží zákonné podmínky – tj. minimálně 2 týdny dovolené v kuse, informace o termínech dovolené minimálně 14 dní předem, pak s tím nejde nic udělat.
Něco trochu jiného je hromadná dovolená (celozávodní dovolená). Závodní dovolenou může zaměstnavatel nařídit maximálně na 2 týdny v jednom kuse (u uměleckých souborů to mohou být 4 týdny). S vyhlášením celozávodní dovolené, také musí souhlasit odbory (pokud ve firmě jsou).
Na kolik dní dovolené mám nárok po zkušební době?
Nárok na dovolenou, vzniká i ve zkušební době. Podle zákoníku práce, je v novém zaměstnání nárok na dovolenou poté, co odpracujete alespoň 4 týdny (4 násobky běžné týdenní pracovní doby).
Je ale poměrně běžnou praxí, že zaměstnavatelé umožní čerpání dovolené, až po skončení zkušební doby (mají na to právo – o termínech čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel).
Po skončení zkušební doby (běžná zkušební doba 3 měsíce, tj. 12 – 13 odpracovaných týdnů) je nárok na 12/52 nebo 13/52 z celkové dovolené:
Při týdenní pracovní době 40 hodin a 4 týdnech dovolené za rok, by to bylo:
- Zkušební doba 12 týdnů = 37 hodin dovolené
- Zkušební doba 13 týdnů = 40 hodin dovolené
Dovolená ve výpovědní době
Dovolenou může zaměstnavatel nařídit i ve výpovědní době. Musí vám o tom ale dát vědět alespoň 14 dní předem.
Pokud by dovolená nebyla vyčerpána ani během výpovědní doby, pak je při výpovědi nárok na proplacení dovolené.
Kdy je nárok na proplacení dovolené?
Proplacení dovolené je možné jen ve výjimečných případech. Jediný případ, kdy zákoník práce umožňuje proplacení dovolené, je nevyčerpaná dovolená při ukončení zaměstnání (výpověď, ukončení dohodou, apod.).
V jiných případech proplacení dovolené není možné (ani kdyby s tím souhlasil jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel).
Dovolená by měla být vyčerpána před koncem roku, pokud to není možné, pak se dovolená převádí do dalšího roku (v takových případech se dovolená nikdy neproplácí).
Převedení nevybrané dovolené do dalšího roku
Zákoník práce požaduje, aby zaměstnanci vyčerpali dovolenou, pokud možno před koncem roku. Zákoník práce firmám ukládá přímo povinnost, aby zajistily vyčerpání veškeré dovolené ještě během stávajícího roku.
Pouze v případech, kdy to neumožňují provozní podmínky, nebo kdy je nějaká překážka na straně zaměstnance (nemocenská, mateřská, rodičovský, apod.), se dovolená převádí i do dalšího roku.
Převedená dovolená, se v následujícím roce čerpá přednostně. Měla by být vyčerpána do 30. června daného roku (po tomto termínu už pro čerpání převedené dovolené ani není potřeba souhlas zaměstnavatele).
Nárok na dovolenou za neschopenku, mateřskou nebo rodičovskou
Nárok na dovolenou vzniká i za dobu, kdy v zaměstnání fakticky nepracujete. Například mateřská dovolená, nebo čerpání řádné dovolené, se z pohledu nároku na dovolenou posuzuje jako výkon práce.
U rodičovské dovolené, za neschopenku, nebo při jiných důležitých překážkách na straně zaměstnance, je nárok na dovolenou maximálně za 20 týdnů.
Nárok na dovolenou za rodičovskou nebo nemocenskou, ale vzniká jen v případě, že mimo nemocenskou/rodičovskou máte odpracováno alespoň 12 týdnů.
Příklad výpočtu – nárok na dovolenou po rodičovské
Příklad 1: Pokud budete na rodičovské dovolené celý rok, není nárok na žádnou dovolenou. Stejné je to i v případě, že bude půl roku na dovolené, a následně ukončíte zaměstnání. Nárok na dovolenou nevznikne, není odpracováno alespoň 12 týdnů (násobků týdenní pracovní doby).
Příklad 2: Pokud budete část roku na rodičovské dovolené, a následně pokračovat v práci pro stejného zaměstnavatele, pak vzniká nárok na dovolenou i za dobu na rodičovské (maximálně ale 20 týdnů z rodičovské).
Pokud byste byli půl roku na rodičovské a následně půl roku pracovali v zaměstnání, pak bude nárok na 46/52 z celkové dovolené (20 týdnů za rodičovskou + 26 týdnů za odpracované týdny).
Při 40 hodinové týdenní pracovní době a 4 týdnech dovolené (celková dovolená za rok 160 hodin), by to bylo 142 hodin dovolené (46/52).
