Kalkulačka: Výpočet výživné (alimenty) na dítě 2020

Kdo má povinnost platit alimenty (výživné na dítě), a jaká je jejich doporučená výše v roce 2020? V následující kalkulačce si to můžete sami spočítat. Najdete zde i tabulku doporučené výše výživného. Dozvíte se, kdy končí povinnost platit alimenty.
Kdo má povinnost platit alimenty (výživné na dítě), a jaká je jejich doporučená výše v roce 2020? V následující kalkulačce si to můžete sami spočítat. Najdete zde i tabulku doporučené výše výživného. Dozvíte se, kdy končí povinnost platit alimenty.

Alimenty – výživné na dítě (děti), je poměrně často velmi bolestivé a citlivé téma. Je jen málo případů, kdy se rodiče dokáží dohodnout na alimentech bez soudu a bez konfliktů. Ani poté to často nekončí.

Ten kdo má povinnost platit alimenty, bývá často ukřivděný, protože platí hodně a nemá ani nárok na dostatečný styk s dítětem. Nebo naopak neplatí to co má a pak strádá druhý rodič a dítě. Vymáhání výživného přes exekutora často nikam nevede.

Na této stránce jsme pro vás připravili kalkulačku pro výpočet orientační výše výživného na dítě v roce 2020. Podíváme se i nato, z čeho vychází soudy při stanovení výše výživného. Kdo má povinnost platit alimenty. A jak je možné postupovat, pokud rodič neplatí alimenty na dítě.

Kalkulačka: Výpočet alimentů (výživného) v roce 2020

Kalkulačka výživné (alimenty) 2020
Čistá mzda povinné osoby (*)

Jaký je věk dítěte
Výpočet
(*) Pro výpočet se zadává průměrný čistý měsíční výdělek povinné osoby. V případě že povinná osoba nedoloží svoje příjmy, počítá se jako průměrný čistý měsíční příjem částka, která odpovídá 25 násobku životního minima jednotlivce (tj. v roce 2020 je to 25x3860 Kč = 96 500 Kč).

Kolik jsou alimenty (výživné na dítě)?

Rodiče, kteří spolu nežijí, mají možnost domluvit se na dobrovolné výši alimentů (výživném). Pak je výše alimentů závislá pouze na jejich dohodě. Co si vzájemně dohodnou, to pak platí. Dohodu o výživném je případně možné nechat potvrdit i u soudu. To je obecně asi lepší.

Nikdy nevíte, co se stane za pár let. Nyní s bývalým partnerem vycházíte dobře, ale časem se to může změnit. Dohoda o výživném, byť je platná i jen ta ústní, by měla mít vždy písemnou formu. A případně je lepší si ji nechat potvrdit i u soudu.

Pokud se rodiče dítěte (dětí), nejsou schopni vzájemně dohodnout, pak řeší otázku výživného soud. I když existuje soudcovská tabulka doporučené výše výživného, pořád je rozhodování o konkrétní částce plně v pravomoci soudů.

Jak se stanoví výše výživného na dítě?

Soud, při rozhodování o výši výživného přihlíží k řadě různých faktorů:

  • Hodnotí se majetková a příjmová situace matky i otce dítěte
  • Soud přihlíží k tomu, jak se změní majetková, příjmová situace po rozvodu
  • Soud by se měl řídit tím co je nejlepší pro dítě

Při rozhodování o výši výživného vychází soud z ustanovení zákona o rodině. Jedná se o zákon číslo 94/1963 Sb. Zde je v paragrafu 913 uvedeno:

§ 913

(1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

(2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

Neméně důležité je i ustanovení paragrafu 915 zákona o rodině:

§ 915

(1) Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

Tabulka – doporučená výše výživného na dítě

Při rozhodování o výši výživného může soud vycházet z toho, co mu doporučuje následující tabulka. Ta není právně závazná, není ukotvena v žádném zákonu. Přesto je ale široce akceptována, jako doporučená výše výživného:

Věk dítěte Výživné z čisté mzdy
0 – 5 let 11 – 15 %
6 – 9 let 13 – 17 %
10 – 14 let 15 – 19 %
15 – 17 let 16 – 22 %
18 a více let 19 – 25 %

Z této tabulky vychází i výpočet v naší kalkulačce. Je pravda, že soud se může od této tabulky doporučeného výživného odchýlit. A to jak směrem nahoru, tak i dolů. Nebývá to (zvláště v posledních letech), ale příliš časté. I mezi jednotlivými soudci je cítit poměrně silná snaha o sjednocení toho, v jaké výši je schvalováno výživné.

Kolik je maximální výživné v roce 2020?

Nic jako maximální výživné není přímo stanoveno. Výše alimentů se řídí tím, jaké jsou příjmy rodiče, který má povinnost platit výživné. Viz předchozí tabulka doporučené výše výživného.

Existuje ale situace, kdy soud může stanovit určitou maximální částku. Pokud rodič odmítne doložit svůj příjem, nebo pokud bude mít soud pocit, že své příjmy zatajuje, nebo záměrně snižuje, pak může stanovit výživné z částky odpovídající 25 násobku životního minima.

Životní minimum se od 1. 4. 2020 zvýšilo na částku 3860 Kč. 25 násobek je tedy částka 96 500 Kč. Soud by mohl vzít tuto „maximální částku“, jako příjem rodiče a z nějak pak určit výši výživného. Podle doporučené tabulky by to na dítě do 6 roků bylo od 10 615 do 14 475 Kč. A to není zrovna málo.

Kdo má povinnost platit výživné na dítě?

Povinnost platit výživné může nařídit jenom soud. Ten o tom může rozhodnout už před narozením dítěte. Kromě výživného na dítě, může matka dítěte po otci požadovat i úhradu nákladů spojených s těhotenstvím, s porodem, nebo výživné pro matku dítěte (na to má žena nárok až do 2 let dítěte).

Pochopitelně je možná i dobrovolná dohoda. Ta, pokud není uzavřena písemně, je ale jen obtížně vymahatelná.

Kdy končí povinnost platit výživné na dítě?

O ukončení povinnosti platit alimenty, rozhoduje také soud. K ukončení nároku na alimenty obvykle dochází ve chvíli, kdy je dítě dospělé. Není to ale tak, že by nárok na alimenty automaticky zanikal ve chvíli, kdy má dítě 18 roků.

Kdy končí nárok na alimenty na dítě?

Pokud dítě i po 18 roce dále studuje, pak má nárok na výživné i po dosažení plnoletosti. Podobná situace ale může nastat i ve chvíli, kdy je dítě plnoleté, ale zatím není ekonomicky samostatné. Třeba proto, že po ukončení studia nemůže najít zaměstnání, nebo má nějaká zdravotní omezení, která mu brání vykonávat práci apod.

V zásadě platí, že rodič dítěte má povinnost platit alimenty až do doby, dokud si dítě nenajde trvalý příjem.

Pochopitelně, pokud dítě dosáhne zletilosti, nebude studovat (nebo vykonávat jinou formu přípravy na budoucí povolání) a ani nebude projevovat dostatečnou snahu o získání trvalého příjmu (nebude vedené na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, atd.), pak je možné se obrátit na soud, který rozhodne o ukončení povinnosti platit výživné na dítě. A to, i když dítě nemá trvalý zdroj vlastního příjmu.

I zde je rozhodování do značné míry individuální. Něco jiného je student, který studuje vysokou školu, nebo alespoň někdo, kdo se snaží aktivně najít práci. A něco jiného je ten, kdo se vyhýbá nástupu do zaměstnání, jen aby měl nárok na alimenty.

2 komentáře

  1. Mám dotaz. Můj syn platí alimenty na svoji dceru. Ta letos dostudovalla střední školu a je přihlášena na dálkové studium, na bakaláře, konzultace bude mít 1x týdně a jinak bude dále pracovat na dohodu.Její rodina nám tvrdí, že bude mít status studenta a že má dále nárok na alimenty. Prosím laskavě za osvětlení této problematiky a děkuji za odpověď.

    Ing Václav Kulička

    1. Nárok na výživné není přímo omezen věkem. Nerozhoduje tedy to, jestli má dítě 18 roků (nebo případně 26 roků, což má vliv třeba na sociální dávky). Rozhodující je pouze schopnost dítěte uživit se. Pokud by dítě studovalo v řádném denním studiu, pak je určitě povinnost platit výživné (u tohoto dálkového studia, je to hodně sporné). Pokud by dítě pracovalo v hlavním pracovním poměru, pak povinnost platit alimenty určitě není. Situace, kdy má příjem z práce na dohodu, je tedy někde mezi. Záleží asi především na tom, kolik i dítě prací na dohodu vydělá. Pokud by byl příjem z dohody vyšší, pak povinnost platit alimenty také není. V zákoně není jednoznačná hranice, kdy končí povinnost platit alimenty. V případě pochybností rozhoduje soud.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *