Na podporu v nezaměstnanosti mohou mít nárok i živnostníci (OSVČ), při přerušení nebo ukončení podnikání. Podmínky pro nárok, a výpočet výše podpory v nezaměstnanosti, je u OSVČ podobné, jako u zaměstnanců.
I zde je podmínka minimálně 12 měsíců předchozího podnikání za poslední 2 roky (nebo zaměstnání, nebo kombinace). Výše podpory se pak liší podle délky jejího vyplácení (délka je pak závislá na věku).
V následující kalkulačce si můžete spočítat výši podpory pro nezaměstnané, na kterou máte případně nárok jako OSVČ (živnostník). Podíváme se na to, v čem se liší podmínky pro živnostníky a pro zaměstnance.
Kalkulačka: Výpočet podpory pro živnostníky (OSVČ) 2024
Kolik je maximální podpora v nezaměstnanosti pro OSVČ v roce 2024?
Maximální podpora v nezaměstnanosti je stejná jak pro zaměstnance, tak i pro OSVČ. Výše maximální podpory se v roce 2024 odvíjí od toho, jaká je stanovena průměrná mzda za předchozí rok.
Tu ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo na 42 247 Kč. Z této částky se pak odvíjí maximální částka, kterou na podpoře v nezaměstnanosti můžete dostat:
- Maximální podpora v nezaměstnanosti od 1. 1. 2024 = 24 608 Kč
- Maximální podpora při rekvalifikaci od 1. 1. 2024 = 27 578 Kč
Více peněz od Úřadu práce nedostanete, bez ohledu na to, kolik jsme měli příjem z podnikání (nebo ze zaměstnání).
Nárok na podporu v nezaměstnanosti při přerušení nebo ukončení podnikání
Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká jak při ukončení podnikání, tak i při přerušení. Podmínky jsou podobné, jako u zaměstnanců:
- Minimální doba účasti na důchodovém (sociálním) pojištění v délce 12 měsíců za poslední 2 roky
- Tedy min. 12 měsíců, kdy si OSVČ platí zálohy na sociální pojištění
- Nebo to může být kombinace předchozí doby v zaměstnání a následné doby podnikání
- OSVČ, který žádá o podporu v nezaměstnanosti, nesmí mít nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění
Výpočet podpory pro OSVČ – z čeho se vypočítá podpora?
U zaměstnanců se podpora v nezaměstnanosti vypočítá na základě průměrné čisté mzdy v předchozím kalendářním čtvrtletí v posledním zaměstnání. OSVČ ale žádnou výplatu nedostávají.
U OSVČ vchází výpočet podpory v nezaměstnanosti z jejich vyměřovacího základu (pro sociální pojištění). Takže velmi zjednodušeně z toho, jaké platí zálohy na sociální pojištění.
Vyměřovací základ pro sociální pojištění, je jedna polovina ze zisku z podnikání OSVČ. Pokud by měl OSVČ roční „příjem“ 1 milión korun, a v daňovém přiznání si uplatnil náklady paušálem 60%, pak je jeho zisk z podnikání za rok ve výši 220 tisíc korun. Vyměřovací základ pro sociální pojištění by pak byl 220 tisíc korun. Tedy cca 18 333 Kč za měsíc.
Výše podpory by byla stejná, jako u zaměstnance, s čistou mzdou ve výši 18 333 Kč měsíčně:
- První dva měsíce = 11 917 Kč
- Druhé dva měsíce = 9 167 Kč
- Zbytek doby (1 – 7 měsíců) = 8 250 Kč
Podpora v nezaměstnanosti pro živnostníky a minimální zálohy na sociální pojištění 2024
OSVČ si často platí jen minimální zálohu na sociální pojištění – v roce 2024 je minimální platba ve výši 3852 Kč měsíčně. To odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu 13 191 Kč.
Při minimální platbě na sociální pojištění, by podpora v nezaměstnanosti odpovídala zaměstnanci s měsíční mzdou 13 191 Kč:
- První dva měsíce = 8 574 Kč
- Druhé dva měsíce = 6 596 Kč
- Zbytek doby (1 – 7 měsíců) = 5 936 Kč
Kolik je podpora v nezaměstnanosti?
Pro OSVČ platí stejně jako pro zaměstnance, že výše podpory je odstupňována podle doby, jak dlouho ji dostáváte:
- 65% první dva měsíce
- 50% druhé dva měsíce)
- 45% zbytek doby
Délka podpory v nezaměstnanosti pro OSVČ
Délka vyplácení podpory v nezaměstnanosti je pro živnostníky stejná, jako pro zaměstnance:
- 5 měsíců do 50 roků
- 8 měsíců od 50 do 55 roků
- 11 měsíců nad 55 roků
Podpora v nezaměstnanosti na Úřadu práce
O podporu si může OSVČ požádat na Úřadu práce (v místě svého trvalého bydliště). Před podáváním žádosti, je ale nutné nejprve vyřídit ukončení nebo přerušení živnosti. Pro výpočet podpory v nezaměstnanosti je také nutné na Úřad práce doložit potvrzení o vyměřovacím základu (od ČSSZ).
V případě, že by OSVČ neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo byla jen nízká, tak mu může vznikat nárok na různé sociální dávky. Může se jednat například o příspěvek na bydlení, nebo dávky pomoci ve hmotné nouzi (příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení).
Dobrý den,
mám dotaz:
má nárok na podporu v nezaměstnanosti moje manželka, když
– je cizinka ( 64 let ) ale moje manželka ( tedy manželka občana EU ),
– má zde trvalý pobyt
– v předchozích letech pracovala na Pražské mezinárodní konzervatoři jako korepetitorka formou smlouvy o dílo, která se každý rok od 1.9. obnovovala, letos se tak ale již nestalo
– platí pravidelně zdravotní pojištění
– zálohy na sociální pojištění neplatila – je zde cca 10 let, takže by nárok na důchod stěží získala
– má registraci na FÚ pro hl. m. Prahu – úz. pracoviště pro Prahu 4 – má své DIČ
– pravidelně odevzdává daňová přiznání a přehledy ZP.
Děkuji za informaci.