Zajímalo by vás, kdy je nárok na náhradu mzdy za nemoc, a kdy už dostáváte nemocenské dávky? A v čem je vlastně rozdíl? V následující kalkulačce si můžete spočítat, na kolik peněz máte nárok, při krátkodobé pracovní neschopnosti v roce 2024.
Nemocenská od zaměstnavatele = náhrada mzdy za nemoc 2024
Pokud zaměstnanec onemocní, nebo se mu stane nějaký úraz (pokud tedy zkrátka bude v pracovní neschopnosti), tak má během prvních dvou týdnů nárok na náhradu mzdy za nemoc od firmy.
Prvních 14 dní platí nemocenskou zaměstnavatel. Nárok je ihned po nástupu do nového zaměstnání (i ve zkušební době).
Firma vám ale za neschopenku neplatí po skončení zaměstnání (během neschopenky po ukončení pracovního poměru, je nárok pouze na nemocenské dávky).
Náhrada mzdy za nemoc, je 60% z průměrného výdělku. Vypočítá se to z hrubé mzdy, za předchozí 3 měsíce (resp., za předchozí kalendářní čtvrtletí). Průběrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy, se redukuje. Do 256,55 Kč za hodinu se započítá 90%, pak už méně.
Náhradu mzdy za nemoc, platí zaměstnavatel jenom za neodpracované hodiny. Neplatí vám tedy za víkend nebo za státní svátek (sobota nebo neděle či státní svátek, je během prvních 14 dní placena nemocenská, jen pokud vám na tyto dny vycházela směna).
Kalkulačka pro výpočet náhrady mzdy za nemoc 2024 (nemocenská od zaměstnavatele)
Výpočet náhrady mzdy se provádí z průměrného výdělku (přesný postup pro výpočet, je možné najít v zákoníku práce, paragraf 351 až 362). Výpočet vychází z odpracovaných hodin (včetně práce přes čas) a z hrubé mzdy (včetně odměny za práci přesčas).
Pro zjednodušení, se dá náhrada mzdy vypočítat i z průměrné hrubé mzdy, na jakou jste měli nárok během posledních 3 měsíců (během posledního kalendářního čtvrtletí). Náhrada mzdy, je vyplácena za skutečně neodpracované hodiny. Celková částka se tedy odvíjí, i od vaší týdenní pracovní doby.
Nárok na placenou neschopenku v novém zaměstnání
Na náhradu mzdy (a následně i na nemocenské dávky od 15 dne), je nárok v podstatě ihned, po nástupu do nové práce.
Podmínkou je zahájení výkonu pracovní činnosti. A také u dané práce, musí vznikat účast na nemocenském pojištění (netýká se například práce na DPP s příjmem do 10 000 Kč – viz níže).
Na neschopenku a nemocenskou, je tedy nárok i v novém zaměstnání, i ve zkušební době. Podmínky jsou stejné, jako u dlouhodobého zaměstnání. Rozdíl může být jenom ve výpočtu.
Pokud v novém za městnání zatím není odpracováno ani 21 dní, pak se výpočet nemocenské nedá provést na základě průměrného výdělku.
Při krátké době v nové práci, se neschopenka vypočítá z pravděpodobného výdělku (viz paragraf 355 v zákoníku práce),
Ve zkušební době, jsou trochu jiné i další podmínky. Zatímco jindy vás zaměstnavatel během neschopenky nesmí propustit (výpověď během neschopenky je zakázána v zákoníku práce), ve zkušební době to neplatí.
Během zkušební doby, vám zaměstnavatel nesmí dát „výpověď“ pouze během prvních 14 dnů. Od 15 dne na neschopence, už s vámi může zrušit pracovní poměr ve zkušební době.
Nárok na nemocenskou u dohody DPP a DPČ
Obdobné podmínky, jako pro běžné zaměstnance, platí i pro dohodáře. Pokud někdo pracuje na dohodu DPP nebo DPČ, tak může mít také nárok na placenou neschopenku:
- U dohody o provedení práce (DPP) vzniká účast na nemocenském pojištění, při příjmu nad 10 000 Kč
- U dohody o pracovní činnosti (DPČ) vzniká účast na nemocenském pojištění, při příjmu od 4 000 Kč
Pokud u dohody není splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění (v měsíci, kdy začne neschopenka), tak je nárok na nemocenskou, pokud byly podmínky splněny alespoň v předchozích 3 měsících.
Náhrada mzdy za státní svátek
Pokud nějaký státní svátek připadá na pracovní den (pokud by zaměstnanec v daný den normálně pracoval), pak má nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele.
Pokud je ale zaměstnanec na neschopence, pak na tuto náhradu mzdy za státní svátek nemá nárok. Protože je v pracovní neschopnosti, tak by v daný den nepracoval, ani kdyby nebyl státní svátek.
Za státní svátek (připadající na pracovní den), ale zaměstnanec dostane náhradu mzdy za nemoc.
Rozdíl je pouze v tom, že náhrada mzdy za státní svátek a náhrada mzdy za nemoc, se počítá mírně odlišně. Oboje sice vychází z průměrného výdělku, u náhrady mzdy za nemoc, jsou ale aplikovány redukční hranice a je nárok jenom na 60%. Náhrada mzdy za svátek je ale 100% platu (mzdy).
Dlouhodobá neschopenka a nemocenské dávky od 15 dne
Pokud je zaměstnanec v pracovní neschopnosti delší dobu (než jenom prvních 14 dní), tak mu vzniká nárok i na nemocenské dávky. Ty už neplatí zaměstnavatel, ale platí je stát (resp. ČSSZ – místně příslušná OSSZ).
Na nemocenské dávky, je nárok od 15 dne na neschopence, maximálně po dobu 380 dní (tj. cca 1 rok, je ale možné i další prodloužení, až o 350 dní).
Nemocenské dávky, jsou nejprve také jenom 60%. Až od 31 dne se zvyšují na 66% a od 61 dne na 72%.
Nemocenské dávky, se vypočítají jinak, než jak se počítá náhrada mzdy. U nemocenské od státu, se výpočet provádí z denního vyměřovacího základu. Ten se také odvíjí od hrubé mzdy, ale obvykle je to za delší období (posledních 12 měsíců).
Na nemocenské dávky, je nárok i po skončení zaměstnání. A to dokonce i v případě, že neschopenka začne až po ukončení pracovního poměru (začátek neschopenky ale musí být do 7 kalendářních dní, od konce zaměstnání).
Na nemocenské dávky mohou mít nárok i podnikatelé (OSVČ). U živnostníků je podmínkou placení dobrovolného nemocenského pojištění.
