Alimenty – výživné na dítě (děti), je poměrně často velmi bolestivé a citlivé téma. Je jen málo případů, kdy se rodiče dovedou dohodnout na alimentech bez soudu a bez konfliktů. Ani poté to často nekončí.
Ten kdo má povinnost platit alimenty, bývá často ukřivděný, protože platí hodně a nemá ani nárok na dostatečný styk s dítětem. Nebo naopak neplatí to co má a pak strádá druhý rodič a dítě. Vymáhání výživného přes exekutora často nikam nevede.
Na této stránce jsme pro vás připravili kalkulačku pro výpočet orientační výše výživného na dítě v roce 2024. Podíváme se i nato, z čeho vychází soudy při stanovení výše výživného. Kdo má povinnost platit alimenty. A jak je možné postupovat, pokud rodič neplatí alimenty na dítě.
Kalkulačka: Výpočet alimentů (výživného) v roce 2024
Kolik jsou alimenty (výživné na dítě)?
Rodiče, kteří spolu nežijí, mají možnost domluvit se na dobrovolné výši alimentů (výživném). Pak je výše alimentů závislá pouze na jejich dohodě. Co si vzájemně dohodnou, to pak platí. Dohodu o výživném je případně možné nechat potvrdit i u soudu. To je obecně asi lepší.
Nikdy nevíte, co se stane za pár let. Nyní s bývalým partnerem vycházíte dobře, ale časem se to může změnit. Dohoda o výživném, byť je platná i jen ta ústní, by měla mít vždy písemnou formu. A případně je lepší si ji nechat potvrdit i u soudu.
Pokud se rodiče dítěte (dětí), nejsou schopni vzájemně dohodnout, pak řeší otázku výživného soud. I když existuje soudcovská tabulka doporučené výše výživného, pořád je rozhodování o konkrétní částce plně v pravomoci soudů.
Jak se stanoví výše výživného na dítě?
Soud, při rozhodování o výši výživného přihlíží k řadě různých faktorů:
- Hodnotí se majetková a příjmová situace matky i otce dítěte
- Soud přihlíží k tomu, jak se změní majetková, příjmová situace po rozvodu
- Soud by se měl řídit tím co je nejlepší pro dítě
- Soud přihlíží k tomu, nakolik se druhý rodič podílí na péči o dítě
- Povinnému rodiči, musí zůstat určitá část příjmu (nezabavitelná částka, nebo určité % z čistého příjmu)
Při rozhodování o výši výživného vychází soud z ustanovení zákona o rodině. Jedná se o zákon číslo 94/1963 Sb. Zde je v paragrafu 913 uvedeno:
§ 913
(1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
(2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
Neméně důležité je i ustanovení paragrafu 915 zákona o rodině:
§ 915
(1) Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
Tabulka – doporučená výše výživného na dítě
Při rozhodování o výši výživného může soud vycházet z toho, co mu doporučuje následující tabulka. Ta není právně závazná, není ukotvena v žádném zákonu. Přesto je ale široce akceptována, jako doporučená výše výživného:
| Životní etapa/věk dítěte | Výživné na 1 dítě | Výživné na 2 děti | Výživné na 3 děti | Výživné na 4 děti |
|---|---|---|---|---|
| Předškolní věk (0 – 5 roků) | 14% | 12% | 10% | 8% |
| I. stupeň ZŠ (6 – 10 roků) | 16% | 14% | 12% | 10% |
| II. stupeň ZŠ (11 – 15 roků) | 18% | 16% | 14% | 12% |
| SŠ a vyšší vzdělávání (16 roků a více) | 20% | 18% | 16% | 14% |
| Maximální částka (*) | pevná částka | 66% nebo pevná částka | 55% nebo pevná částka | 50% nebo pevná částka |
(*) Podle doporučení MSp, ale výsledná částka výživného, nesmí překročit určitou hranici – tomu, kdo platí výživné, musí zůstat buď pevná částka nebo jde o % z čistého příjmu – podrobnější vysvětlení viz dále.
Z této tabulky vychází i výpočet v naší kalkulačce. Je pravda, že soud se může od této tabulky doporučeného výživného odchýlit. A to jak směrem nahoru, tak i dolů. Nebývá to (zvláště v posledních letech), ale příliš časté. I mezi jednotlivými soudci je cítit poměrně silná snaha o sjednocení toho, v jaké výši je schvalováno výživné.
Kolik je maximální výživné v roce 2024?
Nic jako maximální výživné není přímo stanoveno. Výše alimentů se řídí tím, jaké jsou příjmy rodiče, který má povinnost platit výživné. Viz předchozí tabulka doporučené výše výživného.
Při výpočtu výše výživného, ale soudy hodnotí dvě věci:
- nezabavitelné minimum = rodič, který bude platit výživné má nárok, aby mu zůstala nejméně nezabavitelná částka a k tomu ještě jedna třetina ze zbylé části příjmu (výpočet je stejný, jako u nezabavitelné částky při exekuci nebo insolvenci, v roce 2023 je základní nezabavitelná částka 13 638 Kč, pokud by měl například otec dítěte příjem 20 000 Kč čistého, tak by mu po zaplacení alimentů mělo zůstat nejméně 15 758 Kč)
- % podíl z čisté mzdy = na alimenty, je možné použít jen určitou část z čistého příjmu (podle počtu dětí, to může být 34% – 50% z čistého příjmu, viz tabulka výše)
Při výpočtu výživného, by tedy soud měl provést kontrolu, zda rodiči, který bude platit výživné, zůstává alespoň nezabavitelné minimum, nebo adekvátní podíl z čistého příjmu. A pokud tomu tak není, tak se maximální možná částka výživného upraví.
Kdo má povinnost platit výživné na dítě?
Povinnost platit výživné může nařídit jenom soud. Ten o tom může rozhodnout už před narozením dítěte. Kromě výživného na dítě, může matka dítěte po otci požadovat i úhradu nákladů spojených s těhotenstvím, s porodem, nebo výživné pro matku dítěte (na to má žena nárok až do 2 let dítěte).
Pochopitelně je možná i dobrovolná dohoda. Ta, pokud není uzavřena písemně, je ale jen obtížně vymahatelná.
Kdy končí povinnost platit výživné na dítě?
O ukončení povinnosti platit alimenty, rozhoduje také soud. K ukončení nároku na alimenty obvykle dochází ve chvíli, kdy je dítě dospělé. Není to ale tak, že by nárok na alimenty automaticky zanikal ve chvíli, kdy má dítě 18 roků.
Kdy končí nárok na alimenty na dítě?
Pokud dítě i po 18 roce dále studuje, pak má nárok na výživné i po dosažení plnoletosti. Podobná situace ale může nastat i ve chvíli, kdy je dítě plnoleté, ale zatím není ekonomicky samostatné. Třeba proto, že po ukončení studia nemůže najít zaměstnání, nebo má nějaká zdravotní omezení, která mu brání vykonávat práci apod.
V zásadě platí, že rodič dítěte má povinnost platit alimenty až do doby, dokud si dítě nenajde trvalý příjem.
Pochopitelně, pokud dítě dosáhne zletilosti, nebude studovat (nebo vykonávat jinou formu přípravy na budoucí povolání) a ani nebude projevovat dostatečnou snahu o získání trvalého příjmu (nebude vedené na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, atd.), pak je možné se obrátit na soud, který rozhodne o ukončení povinnosti platit výživné na dítě. A to, i když dítě nemá trvalý zdroj vlastního příjmu.
I zde je rozhodování do značné míry individuální. Něco jiného je student, který studuje vysokou školu, nebo alespoň někdo, kdo se snaží aktivně najít práci. A něco jiného je ten, kdo se vyhýbá nástupu do zaměstnání, jen aby měl nárok na alimenty.
Mám dotaz. Můj syn platí alimenty na svoji dceru. Ta letos dostudovalla střední školu a je přihlášena na dálkové studium, na bakaláře, konzultace bude mít 1x týdně a jinak bude dále pracovat na dohodu.Její rodina nám tvrdí, že bude mít status studenta a že má dále nárok na alimenty. Prosím laskavě za osvětlení této problematiky a děkuji za odpověď.
Ing Václav Kulička
Nárok na výživné není přímo omezen věkem. Nerozhoduje tedy to, jestli má dítě 18 roků (nebo případně 26 roků, což má vliv třeba na sociální dávky). Rozhodující je pouze schopnost dítěte uživit se. Pokud by dítě studovalo v řádném denním studiu, pak je určitě povinnost platit výživné (u tohoto dálkového studia, je to hodně sporné). Pokud by dítě pracovalo v hlavním pracovním poměru, pak povinnost platit alimenty určitě není. Situace, kdy má příjem z práce na dohodu, je tedy někde mezi. Záleží asi především na tom, kolik i dítě prací na dohodu vydělá. Pokud by byl příjem z dohody vyšší, pak povinnost platit alimenty také není. V zákoně není jednoznačná hranice, kdy končí povinnost platit alimenty. V případě pochybností rozhoduje soud.
Dobrý večer,
rád bych požádal o pomoc. Dcera přítelkyně (17 roků) dnes na ní spustila jak z ní stáhne kůži, že jí v 18 letech dlužíme nejméně 150tis atd atd…. Všude se dočteme, že se výživné musí platit. Nikde však srozumitelně nedohledém komu vlastně to výživné patří. Zda rodiči na všci určené pro dítě tedy v tomto případ. jídlo, internát a školné protože si mesela vybrat soukromou školu a kapesné, nebo celé dítěti, které si peněz neváží a hlavně nemá představu o tom co je vydělat si korunu, protože sama peníze hned po brígádě utratí.
Děkuji za odpověd/i
Výživné je vždy příjmem dítěte (v záležitostech výživného na dítěte je oprávněnou osobou dítě ). Dokud je dítě nezletilé, platí se výživné k rukám rodiče, kterému dítě bylo svěřeno do péče. Pokud je již dítě zletilé, pak by mělo být výživné placeno přímo dítěti.
Rodič dítěte, k jehož rukám je výživné na dítě placeno, by s ním měl nakládat s péčí „řádného hospodáře“- Výživné je majetkem dítěte a mělo by sloužit pouze k zajištění jeho výživy a jeho odůvodněných potřeb. Takže se rozhodně nejedná o „kapesné“. Do 18 roků o nakládání s výživným rozhoduje rodič, který má dítě svěřené do péče. Po 18 roce si o tom už dítě může rozhodovat samo.
Zdravim,mam 12 letou dceru ve stridave peci na kterou platim i tak jeste 1000kc alimenty a 16 leteho syna na ktereho bych mel zacit platit alimenty.Mam cca 30000 mesicni prijem.Otazka zni kolik zhruba plus minus bude vyse alimentu na syna,dekuji za odpoved.
To pochopitelně záleží na rozhodnutí soudu. Pokud by se mělo vycházet z doporučení výše výživného, tak by to mohlo být 4800 – 6600 Kč, záleží ale na více faktorech a na rozhodnutí soudce
Myslel jsem,ze by mohly prihlizet ke stridave peci a placeni alimentu u druheho ditete,ale zda se,ze tedy asi ne,ze?
Doporučená výše výživného, podle příslušných tabulek, je stanovena pro jedno dítě. A počet dětí nezohledňuje. Což je ve výsledku logický nesmysl, pokud byste měl 10 dětí, tak byste podle tohoto doporučení měl platit více, než kolik je váš skutečný příjem. Soudy ale obvykle přihlíží i k tomu, že platíte výživné pro více dětí a podle toho stanoví výši výživného. Je to ale rozhodnutí soudu (soudce) a není na to nějaké striktní pravidlo. I tabulky doporučené výživného jsou jen doporučením, ne závaznou normou.
Dobrý den,mám dotaz dcera manžela pořídí v květnu 2021 dítě a bydlí u otce dítěte,dcera manžela je už plnoletá má 20 let,a studuje poslední ročník střední školy,do kdy bude muset ještě manžel platit alimenty? Děkuji
Dokud se nebude schopná sama uživit, nebo dokud například neuzavře manželství
Zdravím vás. Přítelkyně se ode mě stěhuje pryč a holčičiku (2,5)roku chceme mít ve střídavé pěči.Je to moje první dítě, její celkem třetí – ostatní dvě 15 a 10 jsou ve střídavé péči také s dvěma otci.Můj plat je okolo 35000 kč čistého. Můj dotaz zní, jak se bude postupovat při výpočtu alimentů pro holčičku,
která bude ve střídavé péči a asi jakou výši alimentů bych mohl platit já a bude platit i matka mě?Nebo se placení alimentů týká pouze mě? Děkuji vám za odpověď.Z.
U střídavé péče záleží na výši příjmů obou rodičů a na tom, jak se budou podílet na výchově dítěte. Pokud by byla péče o dítě rozdělena rovnoměrně a příjem rodičů byl srovnatelný, tak nemusí být výživné stanoveno vůbec. Pokud jsou příjmy výrazně odlišné a/nebo péče nebude rovnoměrně rozdělena (např. to nebude 50:50, ale 70:30), pak se vyživovací povinnost může stanovit oběma rodičům (s ohledem na jejich příjmy a podílu na péči dětí).
Zdravím vás.Pro výpočet výše alimentů započítává se čistá měsíční mzda včetně odměn,cestovních náhlad či jiných náhrad? A nebo je to o tyto položky zpětně poníženo jako na nenárokové částky a bude prán výpočet platu dle tarifu?Děkuji.
Cestovní náhrady se zpravidla zohlední jen z části – např. jen 1/3, pokud by se ale soud domníval, že cestovní náhrady, jsou poskytovány jen účelově, jako jakýsi „kvazipříjem“ (kvůli snížení mzdy), tak by je mohl zohlednit celé. Nejsou zde žádná striktní pravidla, soudce má poměrně velkou volnost pro stanovení výše výživného
Dobrý den,
jak se, prosím, stanovuje výživné u OSVČ (fyzické osoby podnikající), pokud je její daňové přiznání nízké například kvůli investicím či odpisům, ale držené majetky značné? Jedná se mi také o možnost „optimalizace“ zdanitelného příjmu u OSVČ.
Má na stanovení výživného vliv i příjem rodiče, který se o dítě stará?
Děkuji za odpověď.
Karin
Dobrý den, prosím, při výpočtu výživného se do příjmů započítávají i peníze z pronájmu (nemovitostí)? tento příjem ovšem jednou ročně daním, tak ta daň se odečte, a přičte se to k mému přijmu ze zaměstnání a z toho se vypočítá výživné? Ale zase mám velké náklady na provoz té pronajímané nemovitosti…. a počítá se při výpočtu alimentů s výši mých splátek hypotéky, půjčky…. sice mám velký příjem, ale i velké měsíční výdaje v podobě splátek. Jak často se výše alimentů aktualizuje? co když změním práci, ve které nebudu už tolik vydělávat?
Děkuji Lukáš
Tohle by me taky zajimalo😉
mám dotaz na výši „výživného“ pro následující situaci.
já, manželka, společný 4 letý syn, 15 letý syn manželky z předchozího vztahu
když jsme žili jako rodina, přispíval jsem do rodinného rozpočtu (potraviny, bydlení, kroužky, pojistky, etc.) 20 tkč, manželka 7 tkč.
před skoro dvěma lety jsem se odstěhoval, dohodli jsme se na střídavé péči o malého (6-7 dní ve 14 denním cyklu je u mě) a občas pomáhám manželce s nějakými „mužskými pracemi“ u ní a s doučováním jejího syna. částku 20 tkč do rodinného rozpočtu stále platím, ačkoli se v domácnosti prakticky nezdržuji.
z rodinného účtu platím jen občas věci pro malého (např. když jej vyzvednu spolu s receptem na léky, nebo se slovy: „kup mu tohle“). potraviny, výlety, etc. pro něj (když je u mě) platím ze svého. faktem je, že manželka synovi nakupuje více oblečení (až moc…protože pere jednou za 2-4 týdny, já nemám problém protočit pračku 2x týdně = 5x tepláky + 10 triček mu u mě stačí…toto oblečení také pořizuji ze svého) a léků.
jakou částkou bych měl přispívat do společného rozpočtu, když jsou naše měsíční výdělky přibližně (čistého):
já 40 tkč
manželka 20 tkč
na 15 letého manželky syna chodí od otce, který se o něj jinak nestará/nezajímá, 1,5 tkč
předchozí 3 roky se mi jako osvč dařilo dobře, poslední rok hlavně z přepadu fakturace z roku 2020, ale poslední 3/4 rok už za moc nestál a letos se mi patrně zmenší čisté příjmy ke 30 tkč – po odečtu 20 tkč, které platím do rodinného rozpočtu, by mi zbylo jen na režii domu a jídlo
děkuji
Dobrý den, nikde jsem se nedočetla na co je stanoveno výživné. Co by se mělo z výživného platit. Platím na dva syny výživné celkem 5000kč, k tomu jim hradím obědy ve výši cca 10000kč měsíčně. Můj ex manžel ale po mě chce každý měsíc, abych přispívala ještě za cokoliv co jim koupí polovinou. Pro upřesnění, soudkyně mi ponechala na živobytí částku 6180 kč,-
Dobrý den,přítel v zaměstnání šel dolů s penězi na 26000 čistého,má hypotéku a neutrácí za nesmysly.Bývalé paní platí na brzy čtyřletou dceru 4000 a ta půjde od září do školky.Bývalá požaduje navýšení na 5000, s tím že mají dohodu o styku,kdy ji skoro nevidí.Celkově mu dělá ze života peklo.je možné aby platil tak vysokou částku,?Děkuji za jakoukoliv odpověď.
O výši alimentů rozhoduje soud (pokud je tedy výživné stanoveno soudem). Soud posuzuje řadu individuálních faktorů, včetně příjmů a životní úrovně rodičů, v době rozvodu. Pokud dojde ke změně majetkových poměrů (snížení příjmu) je možné se obrátit na soud, a požádat o snížení výše výživného ….
Syn neodmaturoval opakovat maturitu bude v září,je mu 19 musím stále platit výživné
Obecně platí, že dítě má na výživná nárok, dokud se samo nedokáže uživit. Tj. dosažení nějakého věku, nebo například ukončení studia, nemusí hrát roli. Podstatná je schopnost uživit se.
Pokud máte výživné stanovenou soud, pak o ukončení vyživovací povinnosti, rozhoduje soud.
Dobrý den, mám 17-ti letého syna který studuje. Jeho matka má další dvě menší děti. Už roky nemá řádné zaměstnání jen brigády. Já mám cca 25000 čistého. Na syna platím po dohodě s matkou 3000 jí a 1000 synovi plus mu platím paušál za telefon. Můžu výživné platit tímto způsobem a má synova matka nárok na zvýšení alimentů pokud sama nemá stálou práci? Podotýkám že syn o mně nemá zájem. Děkuji
Dobrý den.
Můj partner bere cca 50 000 a platí měsíčně alimenty 10 000 na skoro 7 let starého syna. Ve výhradní péči je u své matky. U nás každý sudý víkend. Když mu byla částka stanovena neměl žádné další děti. Teď spolu máme ještě dva syny 3 a 4 roky. Chtěli bychom se zeptat, zda se nějak zohledňuje při výpočtu alimentů to, že musí živit další dvě své děti. Chtěl by zkusit zažádat o přepočítání, jen neví, zda to má smysl, aby se to neotočilo a nemusel platit vic. Přece jen mu zvedli plat za tu dobu ještě zhruba o 5tis.
Dekujeme za odpověď.
Zohlední se počet vyživovacích povinností rodiče vůči všem jeho dětem (bez ohledu na to, zda a v jakém rozsahu o ně případně pečuje či s nimi žije ve společné domácnosti). To znamená, že se stanoví, kolik má rodič dětí, vůči kterým stále má vyživovací povinnost (ta obecně trvá, dokud není dítě schopné se samostatně živit). Započítává se i dítě, jehož výživné se vyčísluje.
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o radu v následujícím případě:
Rodič, který platí výživné, je jeden celý rok v pracovní neschopnosti (i po dobu nemoci platí výživné ve stanovené výši), po roce se vrátí zpět do svého zaměstnání a po dvou měsících dá výpověď. Zda a od kdy má nějaké nové zaměstnání není známo. Zároveň chce přejít na střídavou péči (týden/týden). Soud tedy bude zohledňovat příjem obou rodičů. Má otázka: za jaké období se výše výživného vypočítá? Pokud by to bylo např. za uplynulý rok, tak bude příjem rodiče, který byl dlouhodobě v prac. neschopnosti, znatelně nižší, než pokud by celý rok pracoval a druhý rodič by tak mohl být znevýhodněn…
Děkuji za odpověď.
Pro výpočet výše výživného u soudu, nejsou žádná pevná pravidla, jedná se pouze o soubor doporučení, kterými by se soud měl řídit, přičemž ale může/musí být plně zohledněna každá individuální situace.
Obecně se doporučuje, aby soud vycházel při výpočtu z dlouhodobého průměru příjmu (minimálně za posledních 12 měsíců, raději spíše však za posledních 18 měsíců).
Soud dále nemusí přihlížet jenom ke skutečnému příjmu, ale může výši výživného určit i z potencionálního příjmu.